Postřehy dnešního dne...

Dnes jsem se celý den snažil zprovoznit několik věcí, což se částečně povedlo. Při tom jsem přišel na nějaké zajímavosti:

• Pokud si pořídíte JTAG, který je "kompatibilní" s většinou podporovaných v tuně softwaru, tak to taky může znamenat veškerý software, krom toho, který používáte...
• Zdá se, že jsem zlikvidoval jeden GPIO pin na Raspberry Pi. I bez něj jsem ale zprovoznil komunikaci s RF modulem (zítra se pokusím zprovoznit komunikaci mezi dvěma moduly a udělám snad i nějaké testování dosahu).
• Odpoledne jsem čistě náhodou zapnul televizi a od pana Cibulky se dozvěděl, že naši politici jsou pod vlivem KGB a dalších organizací a jako tradičně odrecitoval 2x program své strany. Je zajímavé, že v debatě nejrozumněji vyzníval předseda DSSS.
• Paramedic mise v GTA: Vice city je pěkně náročná - obzvlášť, když vám pacienti, které máte zachránit tak vehementně skáčou pod kola...
• Opět jsem zkonstatoval, že mám malý stůl. 

 A nakonec něco málo hudby, co jsem dnes přes den poslouchal:

A nakonec se mi povedlo při psaní tohohle příspěvku usnout :)

Raspberry PI, den druhý

Dnes jsem si vyzkoušel další rozhraní - konkrétně programovatelné výstup (GPIO). Moje snaha o zprovoznění displeje z Nokie 6100 se nesetkala s úspěchem (což přisuzuju spíš vlastnostem těch čínských displejů, které bůh ví jestli fungují). Při testování jsem použil právě GPIO na Raspberry PI, které se ovládají programově velice jednoduše - v podstatě stejně, jako na jednočipu. Akorát v případě R-PI člověk může na stejném zařízení pustit emacs a programovat rovnou na něm :)

Dnes jsem také narazil na jednu chybu při přehrávání hudby (ale na to, že je ovladač pro zvuk v alfaverzi funguje velice dobře. Je celkem zajímavé, že blbne jedině mplayer - skoro mám takový pocit, že jeho autoři použili nějaký ultimativní hack.

Jinak pro dnešek ještě jeden tip pro nadšence do elektroniky - narazil jsem na celkem pěkný e-shop, kde se dá koupit osciloskop Rigol DS1052E za velice pěknou cenu (tak odhadem levněji, než kdyby člověk objednal na Dealextreme, zaplatil CLO, DPH a podobné blbosti - a navíc dorazí dřív).

Takže odkaz:
http://www.batronix.com/shop/oscilloscopes/Rigol-DS1052E.html

Raspberry PI konečně dorazilo

Myslím, že nadpis je velice výstižný. Jen doplním, že původní plán "Jeden kus na osobu" tak nějak nefungoval (prostě jsem si objednal od dvou distributorů a mám dvě PI :D ).

Pokusím se shrnout moje první pocity - bude to spíš soupis zajímavostí, které jsem zatím zjistil:

• Start je překvapivě rychlý. Pod startem si představuji login v textové konzoli. Docela mne překvapuje, že ještě nikoho nenapadlo spustit rovnou grafické rozhraní bez přihlášení (což jsou asi tak 3 řádky ve dvou konfigurácích)
• Grafické rozhraní je hodně pomalé. Předpokládám, že je to přístupem. Mám takový pocit, že Xorg-fbdev nepoužívá v podstatě žádnou akceleraci a pracuje s obrazovkou jako se spoustou obrazových bodů v paměti. A těch v případě 1080p obrazu není vůbec málo (obzvlášť pokud máte plynule překreslovat okno, které zabírá třeba polovinu obrazovky při jeho přesouvání).  
• Zvuk funguje. Původně měl být zvuk podporován pomocí knihovny pro komunikaci s grafickým jádrem (které posílá zvuk dál po HDMI a vytváří audio výstup). Pokud bych měl hodnotit analogový výstup, tak není zas tak špatný, jak se tvrdilo (je pravda, že regulaci hlasitosti prostě k dispozici nemáte, ale to by se asi dalo řešit). Výstup přes HDMI funguje také.
• Co se USB týče, není úplně odladěné - v případě, že člověk na sběrnici připojí neco náročnějšího (usb zvukovku), tak procesor v podstatě přestane stíhat obsluhovat všechny ostatní zařízení. Skoro mám ale pocit, že už se našel někdo kdo je ve zdrojácích opravi, takže se to snad brzy zlepší. 
• Mplayer se nějak nemá rád se zvukem. Typicky tak do 10s vytuhne. Ostatní přehrávače s tím problém nemají, takže to bude asi nějaká drobnost, co se brzy vyřeší. 
• Zkusil jsem nainstalovat několik her a doufám, že je nezačnu hrát. Funguje openTTD (spouštěl jsem v konzoli, kde je potřeba přepnout režim z palety na 32 bitový režim, jinak má všechno správně psychadelické barvičky), prboom (klon dooma) a pydance (taková trochu horší stepmania). Všechny tři jsou hratelné, i když nepoužívají HW akceleraci. Pak jsem ještě zkusil performous (alternativu k singstaru), který ale bez správných knihoven na OpenGL prostě nefunguje. Každopádně až se doladí další hry, tak to bude hodně zajímavá hračka.
• Vyzkoušel jsem si OpenELEC - distribuci určenou pro multimediální centra. Funguje celkem dobře, jen jsem měl při experimentování problémy s vypadávající CD mechanikou (odhaduju, že jsem přetížil 5V napájení). Přehrávání DVD zatím nefunguje (součástí dodávky není licence na dekódování MPEG2), ale to se snad nějak do budoucna změní. Zkusil jsem 720p H264 film, který se přehrál bez problémů (včetně českých titulků, které jsou renderované fakt luxusně). 
• Procesor skoro vůbec nehřeje. Významně teplejší je při provozu USB Hub/Síťovka.

Zítra si chci zkusit pohrát s GPIO piny. Konkrétně připojit k tomu displej z mobilu a rádiový modul. Uvidíme jestli se to podaří, nebo se z něčeho začne linout kouř :)

Tak jsem si zkusil preview Windows 8

Dnes jsem měl trochu volného času a rozhodl se zkusit, jak to vypadá s novým systémem, který si pro nás Microsoft připravuje. A můj první dojem zní: "S tím se nedá pracovat."

Prvním krokem byla instalace - v první fázi se vás zeptá na kód z obligátního štítku, na oddíl kam chcete systém nainstalovat a pak už začne kopírovat data z instalačního DVD na disk. Tady jsem narazil na první drobný zádrhel. 

Ve stavu, kdy nabootujete instalační disk pomocí UEFI a máte na disku normální partition tabulku, tak máte smůlu a musíte disk nabootovat přes normální BIOS. Dokážu si sice představit důvody, které k tomu vedou, ale odbýt je stylem "Uživateli sereme na tebe." je trochu mimo.

Na druhý pokus se mi instalace podařila, ale podle mého názoru trvá strašlivě dlouho (uznávám, zkopírovat 3,3GB dat na disk prostě nějaký čas zabere a rozbalit je taky). Součástí instalace je i jakási aktualizace (asi z internetu, nebo možná taky prostě z instalačního media). Každopádně se nikde nedozvíte žádný odhad jak dlouho bude instalace ještě trvat (vidíte pouze progressbar přes celou obrazovku, který se po většinu času neuvěřitelně vleče).

První boot provede konfiguraci zařízení, kde pro změnu není progress bar, ale zobrazuje se počet procent. Pak se můžete zaregistrovat u windows live, nebo pokud nechcete (nebo nevěříte microsoftu) můžete vytvořit pouze lokální účet. 

A pak už máte připravený systém. Na hlavní změny se zaměřovat nebudu - když si přečtete jakoukoliv recenzi, tak se dozvíte co je jinak. Zaměřím se na věci, které mi přijdou na hlavu postavené:

• Pokud máte nainstalovanou starší verzi Windows, zůstane vám na výběr ve výběrové obrazovce. Obrazovka výběru OS se vám zobrazí asi 7 vteřin po ukončení BIOSu. Docela by mne zajímalo, co na tom zobrazení dvou jednoduchých ikonek a trochy textu tak dlouho trvá... 

•  Jestliže chcete používat starší windows, bude váš počítač po výběru restartován a starší systém naběhne. Opravdu rád bych věděl, proč to nejde přímo...
• I v roce 2012 vám produkty Microsoftu přepíšou zavaděč v MBR. Pokud máte nainstalovanou nějakou variantu Linuxu, tak prostě budete muset hledat instalační medium a návod, jak opravit zavaděč. V menu výběru Operačního systému svůj systém nenajdete. 
• Při počátečním nastavování účtu si můžete vybrat barvu pozadí. Máte na výběr z vyblité hnědé, vyblité modré, vyblité zelené a několika dalších vyblitých barev, které bych si jako barvu plochy nikdy nevybral. 
• Pokud nepoužijete účet Windows live, bude vám systém stejně pouštět hudbu a video v programech, které bez Live účtu prostě nefungují. A to i přesto, že je součástí instalace  normální Windows media player. Ten si prostě musíte vybrat pravým tlačítkem. 
• Pokud chcete počítač vypnout, musíte zmačknout trojkombinaci CTRL-ALT-DEL, která zobrazí obrazovku na kterou se tlačítko pro vypnutí přesunulo. V nabídce start ho nenajdete...
• Celkově mi přijde, že designeři při práci neměli vkus.

 Jsem zvědavý, jestli z toho Microsoft časem udělá něco použitelného, nebo to dopadne stejně jako Visty...

Šílenství jménem Raspberry PI

aneb téma, které na webu BBC v sledovanosti předčila informace iPadu 3 a na twitteru narozeniny nějakého Justina Biebera (i když tady narozdíl od iPadu nevím o koho jde...).

Raspberry PI je zařízení, které vyvíjí stejnojmenná Britská nadace. Jejím hlavním posláním je změnit formu, jakou se děti ve školách učí práci s výpočetní technikou (alespoň to o sobě tvrdí). Jako první bod roadmapy ke splnění cíle se rozhodli navrhnout a vyrobit počítač, který by vypadal úplně jinak, než běžná černá krabice, která se zapne a má na obrazovce modré e, které zapne internet.

 

Výsledkem je zařízení velikosti platební karty, které stojí v levnější variantě 25$ (bez daně). Dražší varianta (která obsahuje o 1 USB port víc a ethernet) stojí 35$ a vypadá naprosto super :)

Co se technických parametrů týče, nejedná se o systém kompatibilní s PC (proč taky), ale o více méně upravený smartphone (použitý chipset je podle výrobce určený především pro chytré telefony). Platforma je tedy ARM11 s 256MB paměti. Mohlo by se zdát, že paměti je málo, ale jak se říká - lepší, než drátem do oka. Systém se instaluje na SD kartu (která vzhledem k ceně není součástí dodání) a celé to žere pár wattů. 

Zajímavostí téhle věcičky je především graffické jádro - to má podle výrobce více výkonu, než Tegra 2. Na youtube můžete najít ukázku toho, že přehrát 1080p video (obligátní Big Buck Bunny FTW!) není žádný problém. Kom videa je někde i ukázka Quake 3 arena v 1080p, což není vůbec špatný výkon. 

Datum vydání bylo stanoveno na 29.2.2012 06:00 GMT. A v tu chvíli začalo davové šílenství, které podle mne předčí naprosto cokoliv. Představte si, že máte eshop. Pak si představte, že máte produkt, o který je fakt velký zájem (něco mezi 100 až 300 tis. zákazníků). A je veřejně známo, že produktu je k dispozici jen 10 tis. kusů. Je vám asi naprosto jasné, že to nemůže dopadnout dobře... a taky uplně nedopadlo :)

 Nadace velice dobře naznala, že tohle prostě nedá. A tak se rozhodla, že licencuje výrobu a prodej dvojici velkých prodejců elektroniky s pobočkami na celém světě. K tomu vyměnili redakční systém za jednoduchou webovou stránku, která měla zajistit, že se člověk nedočká hlášky "Nepodařilo se připojit k databázi" v důsledku přetížení. No, docela to i fungovalo...

A teď si vemte dva velké prodejce elektroniky. Většinou prodávají pro další články výroby, případně pro několik nadšenců, kteří nenakupují u lokálních distributorů. Z toho vám vyjde, že jestli na jejich weby zajdou v průběhu dne řádově desítky tisíc lidí. A teď si představte masu pár stovek tisíc lidí, kteří právě v jednu chvíli chtějí nakupovat na vašem eshopu. Myslím, že i běžnému laikovi je jasné, že to prostě nemá cenu ustát. A taky že ne. Oba obchody umřely během několika sekund...

Asi bych měl být trochu přesnější - neumřely, pouze v 95% případů prostě nenačetly nic, nebo zobrazily chybu. Díky tomu se mi podařilo objednat (sice to znamenalo hodinu klikat na refresh, ale podařilo se alespoň zajistit preorder z druhé várky). Koncová cena včetně dopravy a DPH skončila na 980Kč, což je velice hezké číslo.

A co vy? Už máte objednáno? :))

PS: Farnell, jeden z prodejců, naznal, že mít úvodní stránku jako statický obrázek je celkem dobrý nápad...

Tak mi můžete říkat pane Inženýre

Konečně po nekonečných 5 letech jsem konečně dosáhl titulu a můžu se v klidu oprostit od studentského života a pustit se do tvorby něčeho užitečného. Čeho? To zatím nevím - takže pokud byste věděli o někom, kdo hledá programátora, nebo návrháře elektroniky, tak dejte vědět :) Myslím, že krátké shrnutí na konec neuškodí...

Počátky na FELu byly v celku pohoda - spousta informací jsem stejně znal ze střední a to, co ne se dalo naučit. Našly se i veselé chvilky - třeba to, když jsem si zapsal předmět, který jsem si vlastně zapsat nemohl. Komponenta studium je sice mocný nástroj, který si podle mnohých žije svým životem, ale nutné prerekvizity předmětů si prostě nekontroloval (teď už to prý umí, ale já to raději nezkoušel :)).

Pak u mne nastalo období sbírání znalostí - nabral jsem si spoustu předmětů, které vypadaly zajímavě a prostě je absolvoval. Úplně v klidu, i když z dnešního pohledu nevím, jak jsem to tempo mohl vůbec vydržet (pravdou je, že moje spotřeba Big Shocků v té době nebyla zrovna malá).

Pak nastal konec bakalářské etapy a vystřízlivění - po dvou rocích v celku zajímavého studování nebylo pořádně co se učit. Laboratorní úlohy byly téměř totožné s těmi, co už jsem dřív dělal a nových informací nebylo moc. Nakonec jsem se ale přesvědčil, že dodělat by se to mělo a stal se Bc.

V té době jsem zvažoval, jestli je vůbec další várka studia k užitku, nebo je to prostě jen zahození dalších let života. A abych řekl pravdu, spíše jsem se přikláněl k druhé variantě.

V tomhle místě přišla nabídka Výběrového studia, tedy studium s něčím navíc. A já si řekl, že to zkusím. A vyplatilo se to - úplně jinak, než jsem si myslel, ale vyplatilo.

První ročník studia byl naprosto super - bylo nás několik aktivnějších studentů a získávali za vyšší aktivitu širší znalosti a především v mnohem vyšším tempu (víte jaký je to pocit, když vás nezdržuje čekání na pomalejší kolegy?). Pak se naše skupinka rozdělila na obory a studium se zase vrátilo do nudné všední formy.

A teď to mám za sebou. Dal jsem si půl roku navíc, abych mohl dokončit stěžejní části diplomky - projektu, který jak jsem se dozvěděl měl rozsah zhruba tří (já si z toho ukrojil zhruba dvě a ty dodělal :)

A co jsem se za tu dobu naučil? Že nevyužít svůj potenciál je plýtvání a hlavně nuda - tohohle poznání si cením nejvíc.

PS: Nenapsal jsem právě nějak přehnaně moc textu? :)

Přehrávač hudby deadbeef

Najít rozumný přehrávač hudby pro Linux byl podle mne téměř vždy celkem problém - xmms2 byl velice zdařilý klon winampu, ale prakticky neustále trpěl problémy s leakováním paměti. Dalším přehrávačem, co jsem zkoušel byl Audacious. Celkem důstojný nástupce xmms2, ale pro moje potřeby přehrávání hudby celkem přehnaně komplikovaný. Nedávno jsem se proto rozhodl projít web a zkusit se porozhlédnout po něčem novém. A našel jsem...

Přehrávač pojmenovaný správně programátorsky deadbeef mne zaujal svojí modulární filozofií a smysluplnými pluginy (podpora obsahuje spoustu formátu audia a základní DSP magii). Rozhodně doporučuji k vyzkoušení :-) .

Jediná věc, která mi u přehrávače chyběla byla podpora pro aktualizaci přehrávané hudby v IM klientu. A co se dá čekat od programátora? No prostě jsem si plugin aktualizující Tune v PSI napsal :-D. Můžete si ho stáhnout na adrese http://densuke.spjk.cz/users/devyx/deadbeef-plugin-psitune.tar.gz.
 

PS: Teď se zase snad dostanu k tomu sem psát častěji ^_~