Natsucon 2015

I tento rok jsem se vydal na setkání fanoušků Anime, mangy a všeho japonského - Natsucon. Letos to byl už třetí ročník, který se letos opět konal na jiném místě - tentokrát ještě více na sever Prahy - v Karlíně.

Ještě než se pustím do hodnocení programu, tak několik zmínek k prostorám. Ty byly letos naprosto parádní - především pak prostorný dvůr, kde se krom obstarání stravy dalo velice dobře posedět, nebo jen tak poklábosit. Navíc organizátoři využili velice vydařeného počasí a přesunuli ven program, který se měl původně konat v tělocvičně. Věřím tomu, že to především cosplay soutěži hodně pomohlo (ačkoliv jsem se o ni výrazněji nezajímal.

Letos každý návštěvník dostal naprosto suprovou látkovou vstupenku, která nebyla výrazně nepříjemná a vypadala opravdu dobře.

Programový průvodce byl letos za příplatek, který jsem si zaplatil. K samotnému provedení bych měl několik drobných výhrad - je sice lepší, než loni, kdy nebylo jasné, která linka patří k začátku programového bloku, ale chybějící jména přednášejících u tabulky s programem docela vadily. Navíc údaje o čase a autorovi přednášky byly v programu celkem nesmyslně umístěny nad názvem a anotací - já si takhle málem spletl časy bodu v programu.

Programový průvodce s barevnou přední stranou

Ti, kdo neměli papírový program, byli odkázáni na web, případně condroid. U condroidu mne popravdě docela chybí celkový pohled - pokud je všechen program stejně dlouhý, tak je to v pohodě, ale jakmile je někde přechod v půli, tak nemám z condroidu moc šanci poznat jak to vlastně je, nebo jestli je zrovna program půlhodinový, hodinový, nebo ještě delší. Tohle je spíš výtka ke condroidu jako takovému - Natsucon s tím asi nic nenadělá.

A teď už k tomu, co jsem navštívil za program.

Pátek

Hned po příchodu mne DanQ zlanařil na křest hravýho Dódžinu. Sice jsem měl v plánu si obejít prostor, ale nakonec jsem zůstal. A rovnou si jeden výtisk pořídil.

Každý dódžin má svoje číslo - já si vylosoval číslo 66

Po křtu jsem zůstal na promítání soutěžních AMV. Sice jsem je všechny (a ještě několik dalších) viděl v rámci porotcování, ale některé stály za to je vidět i na plátně (hlavně ty od Arisu). Celková úroveň soutěže byla průměrná - několik výborných AMV, několik dobrých a pak i ty, které si vůbec pojmenování AMV nezaslouží.

AMV peklo jsem v programu vynechal (měl jsem možnost u Ariana vidět před-finální betu, což mi docela stačilo). Čas jsem využil k doplnění žaludku právě ve dvoře. Výběr sice nebyl velký, ale stačil.

Následně jsem se vydal na Kalisto a její pojednání o plechových hrdinech v komixu. Docela mne překvapilo, kolik robotizovaných variant superhrdinů už se v produkci DC a Marvelu vystřídalo. Přednes byl fajn a dostal jsem přesně to, co jsem čekal - výčtovou přednášku.

Následovala cesta domů, kde jsem využil služeb mé postele - stálo to za to ;)

Sobota

 V sobotu jsem dorazil už na devátou, ale první hodinu jsem využil na tlachání s lidmi. Následně jsem navštívil přednášku o Cosplay trendech od Arashi. Jako rekapitulace posledních let fungovala dobře, jen mi trochu chyběl ten pohled do historie před tím, než se Arashi výrazněji zapojila v komunitě. Jinak nemám co vytknout - slyšet bylo dobře, přednes jsem si užíval a bylo i na co koukat.

Následně jsem v sále zůstal na přednášku o tom, jak se uživit kreslením (né, že bych se chtěl kreslením živit, ale zajímalo mne, jak to v tomhle oboru funguje a zároveň na jakou cenovou hladinu se v případě poptávání kreslířů připravit. Dostal jsem zábavnou formou podanou přednášku plnou spousty informací, které sice nebyly přímo cílené na mne, ale rozhodně mne obohatily.

Následoval oběd v nedaleké číně. Potěšila polévka k polednímu menu zdarma (byla sice na výběr jen pikantní, ale rozhodně patřila mezi ty lepší, které jsem měl možnost ochutnat.

Posilněn obědem jsem se vydal zpět na con a podíval se do zákulisí Tlakshow (kdy jsem dostal za úkol ohlídat jeden záběr z kamery). Taktická příprava pro záznam byla téměř dokonalá - dvě kamery na detail + celkový záběr. Myslím, že výsledný záznam bude po technické stránce stát za to.

 A nejen po technické - Tlakshow na Animefestu jsem vynechal, ale tady jsem se měl možnost, stejně jako ostatní diváci, bavit. Komorní atmosféra byla velice příjemná a všechno fungovalo přesně tak, jak má (tedy krom osvětlení, které pět minut před začátkem náhle začalo vypovídat službu).

Přetahující Tlakshow mne ochudila o další přednášku, kterou jsem měl v plánu - Greka. Jeho pojednání o studiu Sunrise jsem chtěl vidět, ale nepodařilo se. A pokud vím, tak z ní ani nebude záznam. Asi si budu muset dohodnout její živé opakování.

Následovala pauza na večeři - doporučená hospoda byla velice fajn, velice jsem si pochutnal.

Dalším bodem programu pak byla přednáška o Špatných hrách - tady jsem měl opět možnost se dobře bavit. A popravdě řečeno některé z her bych si i zahrál (i když goat simulator to asi zrovna nebude).

Následný blok experimentálních přednášek přinesl možnost se protáhnout u pohybového experimentu od Lusi, dozvěděl jsem se, že tu otravnou hru, co nám výrobce cpe poslední rok před každým videem na twitchi, hraje opravdu hodně lidí (a má skiny z anime) a  přiučil se něco nového o proleženinách a o tom, jak SAO nemůže fungovat.

Následovala pak opět cesta domů a postel.

Neděle

  V neděli jsem se využil možnosti vychutnat si snídani v maid-kavárně. Musím uznat, že palačinky se povedly velice.

Následovala přednáška na téma fansubbingu od fary_ujde. Která pěkně shrnula rozdíly mezi tím, jak vypadá překladatelská scéna v Čechách, a jak v zahraničí. Jediná škoda byla, že ji v zadnějších řadách nebylo až tolik slyšet. Příště by to asi chtělo mikrofon (myslím, že by neměl být problém je zařídit ;)

Následně jsem si moc neužil besedu o Natsuconu 2016, kdy mne po chvilce dostihla práce (jsem docela rád, že mne pohotovost nezastihla uprostřed jiného bodu programu). Ale i tak mi přišlo, že zájemců nějakým způsobem se do organizace zapojit je spousta. Natsucon se tak může těšit slibným zítřkům :)

Následně jsme vyrazili opět do číny na oběd a pak už jsem jen stihl se zakecat s přáteli a navnadit se na projekt EvAbridged (který je celý k dispozici na youtube a má spoustu naprosto geniálních hlášek).

A to je vše přátelé. Takový pro mne byl Natsucon 2015. Naprosto výborně jsem si ho užil a doufám, že příští ročník bude minimálně stejně dobrý, jako ten letošní.

PS: Focení jsem přenechal povolanějším, takže fotky opravdu nevedu.

Akicon 2012 z pohledu přípravy, část první

Rok se s rokem sešel a já se opět vrhnul do víru příprav Akiconu. Letošní ročník se nebojím označit za hodně velký krok kupředu - přidali jsme k akci další večer a noc, naplánovali technologii pro komunikaci a HD přenos z velkého sálu. A skoro všechno se zrealizovalo…

Svůj soupis ale začnu tak nějak od prostředku - konkrétně od soboty týden před Akiconem, neboli T -6 dní.

Sobota

Delší čas a šílenější technická realizace si vyžádaly potřebu všechno dopředu otestovat. Využili jsme proto pohostinnosti Greka a provedli v jeho bytě velkou generálku celého, v tu dobu hotového, systému. A všechno kupodivu fungovalo.

V rámci zkoušení jsme dospěli k názoru, že je potřeba nakoupit prodlužovačky. Nakoupili jsme jich asi 7, čímž jsme pokryli potřeby experimentu (na akci jsme pak dokupovali ještě tři další - mnoho elektroniky potřebuje mnoho zásuvek…).

Zároveň jsme přivezli spoustu věcí a využili prostory jako mezisklad. To se především v pátek při realizaci logistického šílenství přepravy věcí zužitkovalo. Další výborná věc byla dodávka, kterou nám zapůjčila iNFINITE Production.

Neděle

Další den se nesl ve znamení dalších příprav - tentokrát jsem se vrhnul na tisk Playbišíků a Mangazínů. K tomu jsem začal připravovat disky, ze kterých se spouštěl promítací systém.

Den uplynul tak nějak strašně rychle (no, tisknout oboustranně 700 A4 i při kvalitní tiskárně nějaký čas zabere - především krmit tiskárnu neustále novým papírem…)

Pondělí

Pondělí se neslo ve znamení nákupů a obíhání. Nabrat tiskoviny, tonery do tiskárny a další techniku. A pokračovat v tisku a přípravě disků (jsem docela rád, že jsem nakonec uvolnil i ten 500GB disk, který je momentálně skoro úplně plný záznamů přednášek a dalšího programu).

Úterý

Úterý se neslo ve znamení tisku a ohýbání (nikoliv bišinek, ale listů papíru tak, aby vznikly ucelené vydání Playbišíka a Mangazínu). Pak se večer v Čajovně připravovaly vstupenky - letos dokonce s bezpečnostními prvky.

Středa

Další den se opět tisklo (Překvapuje vás to ještě? Ve výsledku se vyplýtvalo cca 4000 stran A4 a dva a půl toneru.). Pokračovaly přípravy telefonní sítě (kdy asi 20 vteřin poté, co jsme přesměrovali telefon na nové číslo, zavolal redaktor z Českého rozhlasu, který s námi chtěl udělat rozhovor - no, měl opravdu štěstí. :) A začala stavba přídavného věšáku (dospěli jsme k závěru, že kapacita šatny v KC Zahrada bude nedostatečná, tak jsme si postavili dalších 80 poutek na úžasně punkové konstrukci. :)

Čtvrtek

Ve čtvrtek se dokončovalo - věšák, sestříhat ukázky na Animestop, vyzískat z grafika program a vytisknout ho. Tisklo se od čtyř odpoledne asi do deseti večer a stejně se stihlo vytisknout jen 500 programů. Zároveň se dovezli poslední zbytky techniky a materiálu do skladu (a stejně se nakonec na spoustu věcí zapomnělo…).

Pátek

Pátek začal odvozem věcí ze skladu do KC Zahrada a stavbou stanovišť (což probíhalo relativně hladce). V době, kdy druhá část přípravného týmu v rychlosti zvládla rozhovor v Českém rozhlase, se dotiskly zbylé programy. Následovalo další ohýbání a stěhování stolů a židlí tak, aby bylo na čem sedět. Udělala se generálka představení Modrého ptáka a zjistilo se, že některé věci ještě dopadnou špatně. A nakonec se stejně všechno nestihlo...

Ale o tom, co všechno se nestihlo a co nefungovalo na samotné akci, se dočtete až v dalším příspěvku.

Akicon 2010

Tak jako každý rok, tak i letos v Listopadu se konal Akicon. A tak jako loni jsem byl jedním z vrchních organizátorů. A stejně jako minulý rok jsem si celý víkend s Akiconem náramně užil. Ale pojďme popořadě. 

Týden před Aki

Přípravy na Aki začaly už někdy na jaře, ale teprve týden před akcí začal pořádný kolotoč. Jak si asi každý organizační tým po skončení nějakého conu říká, že příští rok už budou mít všechno připravené předem, tak se to jako na potvoru nikdy nestihne. Akicon tímhle samo sebou trpí také, a tak jsme ještě v pondělí neměli titulky na třetinu promítání... Ale naštěstí se všechny podařilo dotáhnout v čas do použitelného konce a promítat se mohlo.

Pátek

V pátek jsem ještě dodělával časování k titulkům Aerogradu. Popravdě nechápu, jak někdo mohl ty původní vydat - fixní délka titulku 2 vteřiny se sice vyrobí hezky, ale pokud se na takovou práci chcete podívat, tak přijdete o komfort. Nakonec jsem je dodělal v 11 hodin, dal si oběd a vydal se na Florenc vyzvednout Hintzua a jeho harém.

Během cesty k autobusovému nádraží jsem se utvrdil v ražení myšlenky, že na Florenc se autem prostě nejezdí. Všude samé kolony, popojíždění, naprosto nelogické přikázané směry a další omezení, které člověka dokáží vytočit k nepříčetnosti. Ale nakonec jsem dojel... jenom s půlhodinovým zpožděním oproti plánu. 

Pak následoval druhý oběd, tentokrát v Palladiu v nějaké z místních občerstvoven (její jméno si fakt nepamatuju). Jídlo bylo dobré, debata s Hintzuem také. A pak se pokračovalo dál...

Slíbil jsem BO, že jim dovezu nějaké mangy do jejich stánku. Popravdě čekal jsem nějakou větší krabici plnou mangy, která se do auta někam vejde. Nevím proč, ale ve výsledku jsem měl v autě alespoň čtvrt tuny mangy v kupě malých balíčků. Ale co, ještě bylo kam je dát. Pak jsem pokračoval směr Zahrada... A jako na potvoru opět všude uzavírky, dopravní omezení, kolony a čekání. Dorazil jsem o hodinu později, než jsem si myslel a o tak dvě hodiny později oproti plánu... 

Další výprava byla směr domov pro hromadu techniky, kterou bylo potřeba na  místo dovézt. Přijde mi, že letos jí bylo nějak přehnaně moc, ale i tak jsme všechno bez rozdílu využili. Cestou jsem ještě nabral Greka a jeho kumpanii a vydal se zpět. 

Pak následovalo zkoušení divadla, příprava techniky, stěhování stolů, židlí a dalších věcí a nakonec generálka Sedmi malých otaku. Generálka ukázala, že je potřeba optimalizovat přípravnou fázi (připravovat techniku půl hodiny prostě nejde, zvlášť když publikum očekává zábavu) a že to asi nebude takový fail, jak se očekávalo. 

Po zkoušce SMO už jen domů a spát... 

Sobota

V sobotu jsem ráno překontroloval všechny materiály určené k promítání a vydal se do Zahrady. Tam se ještě jednou zrychleně ověřilo SMO a vpustila se divá zvěř návštěvníci. Oproti očekávání jich dorazilo méně, než loni. Docela nás to všechny překvapilo (obzvlášť poté, co nám týden chodily dotazy, jestli ještě nejsou volné registrace). 

Z programu jsem zastihl jen kousky, ale alespoň stručně shrnu to, co jsem viděl:

Novinky v Anime byl dobrý nápad, poslední rok byl co se týče titulů i docela zajimavý, ale bylo vidět, že oba přednášející neměli dost času se secvičit a dát dohromady ucelenou prezentaci, které naprosto zásadně chyběly ukázky z alespoň některých videí (a že by se jich na youtube dalo najít hromada)

Střety s realitou nijak zvlášť nepřekvapily - Hintzu je kvalitní přednášející, perfekcionista a odvedl při přípravě pořádný kus práce. To, že mu jeho dálkový ovladač přestane fungovat jsem popravdě taky čekal (není nad pořádné řešení zahrnující klubko drátu a mechanicky odolná tlačítka). 

Nejtýranější monument se taktéž povedl. Obzvlášť velký ohlas byl na ukázku specifického prznění Tokijské věže z DMCčka. Mám pocit, že to v mnoha nezasažených zanechalo hluboké stopy. 

Sedm malých otaku se nakonec v celku zdařilo, až na výpravné selhání systému na začátku třetího kola (budu se muset podívat na záznam kolik času mi vlastně zabrala oprava ^^). Přijde mi docela škoda, že zájem o soutěž byl malý. Přecijen se lidé mohli něco nového dozvědět a mnohdy se i pobavit, i když za zábavou mnohdy  stála čistá náhoda.

Jinak jsem z programu v podstatě nic neviděl (a to ani trochu). Neustále bylo co dělat. 

Neděle

Noc proběhla relativně v poklidu (hlavně ta část, kterou jsem prospal). Ráno jsem se pak dozvěděl, že v polovině nočního programu byly naprosto otřesné fonty. Nikomu to ale podle všeho nevadilo, tak jsem je opravil alespoň pro reprízy přes den.

Ráno jsem si opět užil službu v režii velkého sálu a viděl tak přednášku Lusi a Vavči. 

Netradiční hrdinky byly výborné. I na výběru bych se s Lusi dokázal shodnout.

Novinky Asijské kinematografie v nasazené kvalitě pokračovaly až do konce Akiconu. Z téhle přednášky jsem si odnesl několik tipů na filmy, které určitě budu chtít vidět.

Musím říct, že se mi letošní ročník líbil. V podstatě jedinou vadou na kráse bylo páteční popojíždění autem, ale jinak v podstatě všechno fungovalo přesně tak, jak má (až jsem se několikrát divil).

Vlastně už teď můžu říct, že Akicon 2011 bude. Kde a kdy se ještě neví, ale rozhodnuto bude určitě ještě do konce roku...

Animefest

V poslední době jsem neměl moc času sem psát - škola a další problémy každodenního života mi ubraly tolik energie, že se mi psát nechtělo. Tak si to teď vynahradím ^_^.

Druhý květnový víkend se konal Animefest. Letos jsem stejně jako několik posledních let pomáhal jako promítač. Letos jsem si pracovně užil celkem dost zábavy a tak jsem neměl čas skoro na žádný program (a to jsem doufal, že si Letní válku vychutnám na plátně). Zato jsem si pokecal s otaku z vzdálených částí naší republiky (čti Moravy a Slezska), což mi jako program nakonec stačilo.

Doprava na Animefest byla taky celkem zábavná. Držel jsem se hesla, že když naplním auto, tak cesta vyjde na stejnou cenu, jako 15ti členná skupinka cestující vlakem. A navíc člověk může odjet kdykoliv a ne jen, když si ČD usmyslí :). Cestou jsme měli celkem štěstí na informace. Cestou do Brna jsme objeli jednu potenciálně problematickou nehodu přes několik okolních vesnic a cestou zpátky jsme si před Prahou švihli v podstatě to samé (tentokrát byl problém s dopravním omezením). Jako navigátoři fungovali Wolfii a Manta, kterým za donavigování do cíle děkuji.