Zobrazují se příspěvky se štítkemakicon. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemakicon. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 19. listopadu 2012

Akicon 2012 z pohledu přípravy, část první


Rok se s rokem sešel a já se opět vrhnul do víru příprav Akiconu. Letošní ročník se nebojím označit za hodně velký krok kupředu - přidali jsme k akci další večer a noc, naplánovali technologii pro komunikaci a HD přenos z velkého sálu. A skoro všechno se zrealizovalo…
Svůj soupis ale začnu tak nějak od prostředku - konkrétně od soboty týden před Akiconem, neboli T -6 dní.

Sobota
Delší čas a šílenější technická realizace si vyžádaly potřebu všechno dopředu otestovat. Využili jsme proto pohostinnosti Greka a provedli v jeho bytě velkou generálku celého, v tu dobu hotového, systému. A všechno kupodivu fungovalo.
V rámci zkoušení jsme dospěli k názoru, že je potřeba nakoupit prodlužovačky. Nakoupili jsme jich asi 7, čímž jsme pokryli potřeby experimentu (na akci jsme pak dokupovali ještě tři další - mnoho elektroniky potřebuje mnoho zásuvek…).
Zároveň jsme přivezli spoustu věcí a využili prostory jako mezisklad. To se především v pátek při realizaci logistického šílenství přepravy věcí zužitkovalo. Další výborná věc byla dodávka, kterou nám zapůjčila iNFINITE Production.

Neděle
Další den se nesl ve znamení dalších příprav - tentokrát jsem se vrhnul na tisk Playbišíků a Mangazínů. K tomu jsem začal připravovat disky, ze kterých se spouštěl promítací systém.
Den uplynul tak nějak strašně rychle (no, tisknout oboustranně 700 A4 i při kvalitní tiskárně nějaký čas zabere - především krmit tiskárnu neustále novým papírem…)

Pondělí
Pondělí se neslo ve znamení nákupů a obíhání. Nabrat tiskoviny, tonery do tiskárny a další techniku. A pokračovat v tisku a přípravě disků (jsem docela rád, že jsem nakonec uvolnil i ten 500GB disk, který je momentálně skoro úplně plný záznamů přednášek a dalšího programu).

Úterý
Úterý se neslo ve znamení tisku a ohýbání (nikoliv bišinek, ale listů papíru tak, aby vznikly ucelené vydání Playbišíka a Mangazínu). Pak se večer v Čajovně připravovaly vstupenky - letos dokonce s bezpečnostními prvky.

Středa
Další den se opět tisklo (Překvapuje vás to ještě? Ve výsledku se vyplýtvalo cca 4000 stran A4 a dva a půl toneru.). Pokračovaly přípravy telefonní sítě (kdy asi 20 vteřin poté, co jsme přesměrovali telefon na nové číslo, zavolal redaktor z Českého rozhlasu, který s námi chtěl udělat rozhovor - no, měl opravdu štěstí. :) A začala stavba přídavného věšáku (dospěli jsme k závěru, že kapacita šatny v KC Zahrada bude nedostatečná, tak jsme si postavili dalších 80 poutek na úžasně punkové konstrukci. :)

Čtvrtek
Ve čtvrtek se dokončovalo - věšák, sestříhat ukázky na Animestop, vyzískat z grafika program a vytisknout ho. Tisklo se od čtyř odpoledne asi do deseti večer a stejně se stihlo vytisknout jen 500 programů. Zároveň se dovezli poslední zbytky techniky a materiálu do skladu (a stejně se nakonec na spoustu věcí zapomnělo…).

Pátek
Pátek začal odvozem věcí ze skladu do KC Zahrada a stavbou stanovišť (což probíhalo relativně hladce). V době, kdy druhá část přípravného týmu v rychlosti zvládla rozhovor v Českém rozhlase, se dotiskly zbylé programy. Následovalo další ohýbání a stěhování stolů a židlí tak, aby bylo na čem sedět. Udělala se generálka představení Modrého ptáka a zjistilo se, že některé věci ještě dopadnou špatně. A nakonec se stejně všechno nestihlo...

Ale o tom, co všechno se nestihlo a co nefungovalo na samotné akci, se dočtete až v dalším příspěvku.

čtvrtek 18. listopadu 2010

Akicon 2010

Tak jako každý rok, tak i letos v Listopadu se konal Akicon. A tak jako loni jsem byl jedním z vrchních organizátorů. A stejně jako minulý rok jsem si celý víkend s Akiconem náramně užil. Ale pojďme popořadě. 

Týden před Aki
Přípravy na Aki začaly už někdy na jaře, ale teprve týden před akcí začal pořádný kolotoč. Jak si asi každý organizační tým po skončení nějakého conu říká, že příští rok už budou mít všechno připravené předem, tak se to jako na potvoru nikdy nestihne. Akicon tímhle samo sebou trpí také, a tak jsme ještě v pondělí neměli titulky na třetinu promítání... Ale naštěstí se všechny podařilo dotáhnout v čas do použitelného konce a promítat se mohlo.

Pátek
V pátek jsem ještě dodělával časování k titulkům Aerogradu. Popravdě nechápu, jak někdo mohl ty původní vydat - fixní délka titulku 2 vteřiny se sice vyrobí hezky, ale pokud se na takovou práci chcete podívat, tak přijdete o komfort. Nakonec jsem je dodělal v 11 hodin, dal si oběd a vydal se na Florenc vyzvednout Hintzua a jeho harém.
Během cesty k autobusovému nádraží jsem se utvrdil v ražení myšlenky, že na Florenc se autem prostě nejezdí. Všude samé kolony, popojíždění, naprosto nelogické přikázané směry a další omezení, které člověka dokáží vytočit k nepříčetnosti. Ale nakonec jsem dojel... jenom s půlhodinovým zpožděním oproti plánu. 
Pak následoval druhý oběd, tentokrát v Palladiu v nějaké z místních občerstvoven (její jméno si fakt nepamatuju). Jídlo bylo dobré, debata s Hintzuem také. A pak se pokračovalo dál...
Slíbil jsem BO, že jim dovezu nějaké mangy do jejich stánku. Popravdě čekal jsem nějakou větší krabici plnou mangy, která se do auta někam vejde. Nevím proč, ale ve výsledku jsem měl v autě alespoň čtvrt tuny mangy v kupě malých balíčků. Ale co, ještě bylo kam je dát. Pak jsem pokračoval směr Zahrada... A jako na potvoru opět všude uzavírky, dopravní omezení, kolony a čekání. Dorazil jsem o hodinu později, než jsem si myslel a o tak dvě hodiny později oproti plánu... 
Další výprava byla směr domov pro hromadu techniky, kterou bylo potřeba na  místo dovézt. Přijde mi, že letos jí bylo nějak přehnaně moc, ale i tak jsme všechno bez rozdílu využili. Cestou jsem ještě nabral Greka a jeho kumpanii a vydal se zpět. 
Pak následovalo zkoušení divadla, příprava techniky, stěhování stolů, židlí a dalších věcí a nakonec generálka Sedmi malých otaku. Generálka ukázala, že je potřeba optimalizovat přípravnou fázi (připravovat techniku půl hodiny prostě nejde, zvlášť když publikum očekává zábavu) a že to asi nebude takový fail, jak se očekávalo. 
Po zkoušce SMO už jen domů a spát... 

Sobota
V sobotu jsem ráno překontroloval všechny materiály určené k promítání a vydal se do Zahrady. Tam se ještě jednou zrychleně ověřilo SMO a vpustila se divá zvěř návštěvníci. Oproti očekávání jich dorazilo méně, než loni. Docela nás to všechny překvapilo (obzvlášť poté, co nám týden chodily dotazy, jestli ještě nejsou volné registrace). 
Z programu jsem zastihl jen kousky, ale alespoň stručně shrnu to, co jsem viděl:
Novinky v Anime byl dobrý nápad, poslední rok byl co se týče titulů i docela zajimavý, ale bylo vidět, že oba přednášející neměli dost času se secvičit a dát dohromady ucelenou prezentaci, které naprosto zásadně chyběly ukázky z alespoň některých videí (a že by se jich na youtube dalo najít hromada)
Střety s realitou nijak zvlášť nepřekvapily - Hintzu je kvalitní přednášející, perfekcionista a odvedl při přípravě pořádný kus práce. To, že mu jeho dálkový ovladač přestane fungovat jsem popravdě taky čekal (není nad pořádné řešení zahrnující klubko drátu a mechanicky odolná tlačítka). 
Nejtýranější monument se taktéž povedl. Obzvlášť velký ohlas byl na ukázku specifického prznění Tokijské věže z DMCčka. Mám pocit, že to v mnoha nezasažených zanechalo hluboké stopy. 
Sedm malých otaku se nakonec v celku zdařilo, až na výpravné selhání systému na začátku třetího kola (budu se muset podívat na záznam kolik času mi vlastně zabrala oprava ^^). Přijde mi docela škoda, že zájem o soutěž byl malý. Přecijen se lidé mohli něco nového dozvědět a mnohdy se i pobavit, i když za zábavou mnohdy  stála čistá náhoda.

Jinak jsem z programu v podstatě nic neviděl (a to ani trochu). Neustále bylo co dělat. 

Neděle
Noc proběhla relativně v poklidu (hlavně ta část, kterou jsem prospal). Ráno jsem se pak dozvěděl, že v polovině nočního programu byly naprosto otřesné fonty. Nikomu to ale podle všeho nevadilo, tak jsem je opravil alespoň pro reprízy přes den.
Ráno jsem si opět užil službu v režii velkého sálu a viděl tak přednášku Lusi a Vavči. 
Netradiční hrdinky byly výborné. I na výběru bych se s Lusi dokázal shodnout.
Novinky Asijské kinematografie v nasazené kvalitě pokračovaly až do konce Akiconu. Z téhle přednášky jsem si odnesl několik tipů na filmy, které určitě budu chtít vidět.

Musím říct, že se mi letošní ročník líbil. V podstatě jedinou vadou na kráse bylo páteční popojíždění autem, ale jinak v podstatě všechno fungovalo přesně tak, jak má (až jsem se několikrát divil).
Vlastně už teď můžu říct, že Akicon 2011 bude. Kde a kdy se ještě neví, ale rozhodnuto bude určitě ještě do konce roku...