Novinky poslední doby

Od posledního zápisu tady uplynulo už hodně času. Nedaří se mi totiž uspořádávat čas tak, aby zbyl i nějaký na psaní delších textů. Proto jsem se rozhodl trochu upravit styl.

Rád bych se od teď pustil do zápisků v podobě krátkých poznámek shrnujících život a publikoval je s periodou zhruba jednu týdně (což opět vzhledem k časovým možnostem a místy hektickému harmonogramu prostě nejde).

A začnu rovnou tím, že projdu to, co se událo od Animefestu:

• Užil jsem si několik týdnů dovolené - sice ne nikde v zahraničí, ale Morava je taky daleko :)
• Navštívil jsem srazy Brněnských otaku. Oproti očekáváni tam ale moc známých tváří nebylo.
• Letos jsem prakticky uplně odignoroval Advik - jediné, co se ke mně dostalo jsou zvěsti o jakémsi "Adviku zima"
• Byl jsem se podívat na Natsuconu, získal triko s potiskem, které nevypadá špatně 
• Navštívil jsem Manifest - letos překvapivě výrazně méně alkoholický, než dříve - nejspíš už všichni stárneme. 
• Opět jsem větší část podzimu věnoval přípravě Akiconu. Místy si říkám, jestli není čas to předat o generaci dál...
• V práci mi prošlo rukama vybavení za několik desítek mega. 
• Mega.co.nz je celkem hezké cloudové úložiště s ne až tak použitelným konzolovým klientem. Ale duplicity na něj umí zálohovat přímo.
• Začal jsem se dívat na Anime. Za poslední dobu Tonari no seki kun, Ore no Twintail a první řadu RWBY
• RWBY je hodně zajimavá série, která má podle mne naprosto super soundtrack (ktery ale vydali na itunes, takze nekupuju).
• Rád bych u sérií, které jsem viděl sepsal hodnocení. Ale uvidíme jak to bude s tím časem.

A to je pro dnešek vše. Jestli se mi podaří sepsat něco i zatýden ukáže čas. A nechte se překvapit ;)

Akicon 2012 z pohledu přípravy, část první

Rok se s rokem sešel a já se opět vrhnul do víru příprav Akiconu. Letošní ročník se nebojím označit za hodně velký krok kupředu - přidali jsme k akci další večer a noc, naplánovali technologii pro komunikaci a HD přenos z velkého sálu. A skoro všechno se zrealizovalo…

Svůj soupis ale začnu tak nějak od prostředku - konkrétně od soboty týden před Akiconem, neboli T -6 dní.

Sobota

Delší čas a šílenější technická realizace si vyžádaly potřebu všechno dopředu otestovat. Využili jsme proto pohostinnosti Greka a provedli v jeho bytě velkou generálku celého, v tu dobu hotového, systému. A všechno kupodivu fungovalo.

V rámci zkoušení jsme dospěli k názoru, že je potřeba nakoupit prodlužovačky. Nakoupili jsme jich asi 7, čímž jsme pokryli potřeby experimentu (na akci jsme pak dokupovali ještě tři další - mnoho elektroniky potřebuje mnoho zásuvek…).

Zároveň jsme přivezli spoustu věcí a využili prostory jako mezisklad. To se především v pátek při realizaci logistického šílenství přepravy věcí zužitkovalo. Další výborná věc byla dodávka, kterou nám zapůjčila iNFINITE Production.

Neděle

Další den se nesl ve znamení dalších příprav - tentokrát jsem se vrhnul na tisk Playbišíků a Mangazínů. K tomu jsem začal připravovat disky, ze kterých se spouštěl promítací systém.

Den uplynul tak nějak strašně rychle (no, tisknout oboustranně 700 A4 i při kvalitní tiskárně nějaký čas zabere - především krmit tiskárnu neustále novým papírem…)

Pondělí

Pondělí se neslo ve znamení nákupů a obíhání. Nabrat tiskoviny, tonery do tiskárny a další techniku. A pokračovat v tisku a přípravě disků (jsem docela rád, že jsem nakonec uvolnil i ten 500GB disk, který je momentálně skoro úplně plný záznamů přednášek a dalšího programu).

Úterý

Úterý se neslo ve znamení tisku a ohýbání (nikoliv bišinek, ale listů papíru tak, aby vznikly ucelené vydání Playbišíka a Mangazínu). Pak se večer v Čajovně připravovaly vstupenky - letos dokonce s bezpečnostními prvky.

Středa

Další den se opět tisklo (Překvapuje vás to ještě? Ve výsledku se vyplýtvalo cca 4000 stran A4 a dva a půl toneru.). Pokračovaly přípravy telefonní sítě (kdy asi 20 vteřin poté, co jsme přesměrovali telefon na nové číslo, zavolal redaktor z Českého rozhlasu, který s námi chtěl udělat rozhovor - no, měl opravdu štěstí. :) A začala stavba přídavného věšáku (dospěli jsme k závěru, že kapacita šatny v KC Zahrada bude nedostatečná, tak jsme si postavili dalších 80 poutek na úžasně punkové konstrukci. :)

Čtvrtek

Ve čtvrtek se dokončovalo - věšák, sestříhat ukázky na Animestop, vyzískat z grafika program a vytisknout ho. Tisklo se od čtyř odpoledne asi do deseti večer a stejně se stihlo vytisknout jen 500 programů. Zároveň se dovezli poslední zbytky techniky a materiálu do skladu (a stejně se nakonec na spoustu věcí zapomnělo…).

Pátek

Pátek začal odvozem věcí ze skladu do KC Zahrada a stavbou stanovišť (což probíhalo relativně hladce). V době, kdy druhá část přípravného týmu v rychlosti zvládla rozhovor v Českém rozhlase, se dotiskly zbylé programy. Následovalo další ohýbání a stěhování stolů a židlí tak, aby bylo na čem sedět. Udělala se generálka představení Modrého ptáka a zjistilo se, že některé věci ještě dopadnou špatně. A nakonec se stejně všechno nestihlo...

Ale o tom, co všechno se nestihlo a co nefungovalo na samotné akci, se dočtete až v dalším příspěvku.

Nevíte, kdo mi neustále krade čas?

Případně by se mi hodil stroj času a možnost si nějaký ten čas někde zase nabrat.

Mám pocit, že věcí, které chci dodělat (samo sebou nejlépe hned) je prostě nějak moc. Je pravda, že občas tak nějak ze vzduchu vzniknou věci nové - třeba když mi dnes z auta odpadl kus pružiny. Docela by mne zajímalo, jak se může kus oceli o průměru 1cm prostě zlomit, ale rozhodně to znamená, že budu muset auto nechat opravit (no, snad to bude rychlé, budu ho potřebovat).

Další úžasná myšlenka je z minulého týdne - začít na Facebooku trochu propagovat Akicon. Myšlenka týdne správně WTF otázek na všechny fanoušky je zdá se celkem úspěšná (docela to na stránce začalo žít), ale mírně mne naštvaly téměř nulové na inspektora Zenigatu (i když je asi pravda, že těm děvčatům mezi 13 a 18 lety, kterých je mezi fanoušky nejvíc to jméno nic neříká...).

Pak v úterý vznikl ještě jeden plán. Ten ale zatím čeká na realizaci, tak se o něm moc  zmiňovat nebudu :)

K tomu, abych si pohrál s SPI portem Raspberry PI, nebo prozkoumal nějakou knihovnu pro IP telefonii jsem se jako obvykle nedostal (rodinné povinnosti jsou zdlouhavé zlo).

Alespoň v hardwarovém projektu jsem se posunul - sice trochu jinam, než bych chtěl, ale posunul. To neustálé padání programu na kreslení plošného spoje mne donutilo koupit novou grafárnu. Jsem zvědavý, jestli bude mít nejlevnější Nvidia lepší ovladače, než onboard Intel.

A teď si jdu odškrtnout položku "napsat zase něco na blog"...

Tak mi můžete říkat pane Inženýre

Konečně po nekonečných 5 letech jsem konečně dosáhl titulu a můžu se v klidu oprostit od studentského života a pustit se do tvorby něčeho užitečného. Čeho? To zatím nevím - takže pokud byste věděli o někom, kdo hledá programátora, nebo návrháře elektroniky, tak dejte vědět :) Myslím, že krátké shrnutí na konec neuškodí...

Počátky na FELu byly v celku pohoda - spousta informací jsem stejně znal ze střední a to, co ne se dalo naučit. Našly se i veselé chvilky - třeba to, když jsem si zapsal předmět, který jsem si vlastně zapsat nemohl. Komponenta studium je sice mocný nástroj, který si podle mnohých žije svým životem, ale nutné prerekvizity předmětů si prostě nekontroloval (teď už to prý umí, ale já to raději nezkoušel :)).

Pak u mne nastalo období sbírání znalostí - nabral jsem si spoustu předmětů, které vypadaly zajímavě a prostě je absolvoval. Úplně v klidu, i když z dnešního pohledu nevím, jak jsem to tempo mohl vůbec vydržet (pravdou je, že moje spotřeba Big Shocků v té době nebyla zrovna malá).

Pak nastal konec bakalářské etapy a vystřízlivění - po dvou rocích v celku zajímavého studování nebylo pořádně co se učit. Laboratorní úlohy byly téměř totožné s těmi, co už jsem dřív dělal a nových informací nebylo moc. Nakonec jsem se ale přesvědčil, že dodělat by se to mělo a stal se Bc.

V té době jsem zvažoval, jestli je vůbec další várka studia k užitku, nebo je to prostě jen zahození dalších let života. A abych řekl pravdu, spíše jsem se přikláněl k druhé variantě.

V tomhle místě přišla nabídka Výběrového studia, tedy studium s něčím navíc. A já si řekl, že to zkusím. A vyplatilo se to - úplně jinak, než jsem si myslel, ale vyplatilo.

První ročník studia byl naprosto super - bylo nás několik aktivnějších studentů a získávali za vyšší aktivitu širší znalosti a především v mnohem vyšším tempu (víte jaký je to pocit, když vás nezdržuje čekání na pomalejší kolegy?). Pak se naše skupinka rozdělila na obory a studium se zase vrátilo do nudné všední formy.

A teď to mám za sebou. Dal jsem si půl roku navíc, abych mohl dokončit stěžejní části diplomky - projektu, který jak jsem se dozvěděl měl rozsah zhruba tří (já si z toho ukrojil zhruba dvě a ty dodělal :)

A co jsem se za tu dobu naučil? Že nevyužít svůj potenciál je plýtvání a hlavně nuda - tohohle poznání si cením nejvíc.

PS: Nenapsal jsem právě nějak přehnaně moc textu? :)