pondělí 14. června 2010

Letní semestr na FELu

Studium pro mne bylo hlavním zdrojem zábavy po celý poslední měsíc. Prostě nastal konec semestru a potřeba řešit zápočty a zkoušky. Musím zkonstatovat, že tenhle semestr byl na závěr nějak moc hektický. Hromada prezentací všeho možného, nutné odevzdání zápisů z měření a občas nepříjemní cvičící byli strašlivými žrouty času. Zkouškové se naštěstí neslo v klidnějším duchu a tak jsem vše dostal do stavu Absolvováno. Některé předměty stojí za zmínku, tak se o nich trochu rozepíšu.

Jako volitelný předmět jsem si zvolil předmět se zajímavým názvem Signálové procesory v praxi. Učí ho Katedra kybernetiky a měření. Předmět je úplně nový (přípravky na kterých se ta praxe konala se do školy dostaly týden před začátkem semestru) a tak první běh trpěl některými dětskými nemocemi - především někdo inteligentní vymyslel, že je dobré tenhle předmět dát proti přednáškám z jiných předmětů, což vedlo k razantnímu úbytku přihlášených studentů (nakonec nás bylo pokud vím pět). Další drobný problém byly přípravy přednášek - přednášející byl opravdu o kapitolu před námi, nebo na stejné kapitole jako my. Tolik k problémům. Náplň předmětu byla v podstatě postavena na praktické realizaci algoritmů zpracování signálu na reálném signálovém procesoru Blackfin. Konečně jsem se tak na univerzitě dostal k nějaké praktické realizaci, která mi u většiny ostatních předmětů prostě chybí. Pokud máte chuť se tématem výkoných procesorů zabývat, zkuste si tenhle předmět zapsat, určitě neprohloupíte.

Oborové předměty se nesly v přátelském duchu, který je pro katedru Mikroelektroniky příznačný. Hodně mne překvapil pan Voves, který učí teorii kolem jevů v nanostrukturách a realizace těchto struktur. Jeho výklad byl naprosto vynikajicí (obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že se jedná o ne zrovna záživnou problematiku). Návrh integrovaných struktur byl zaměřen především na problematiku návrhu OZ (taktéž plus - konečně nám někdo ukázal k čemu jsou nám naše znalosti dobré), ale i dalších elementárních bloků, které se v integorvaných obvodech používají. Mikrosystémy pro mne nebyly v podstatě ničím novým, neboť s mnoha principy a aplikacemi jsem se už setkal v dřívějších letech. Jejich cvičení přineslo jednu podstatnou změnu - konečně nám někdo ukázal jak pracovat s vědeckými články (a hlavně kde je získat).

Povinné Antény byly trochu problematické - přednášejícímu nebylo co vyčíst, ale cvičení byl někdy horror. Ono když dostanete nějakých 70 000 hodnot, které máte zpracovat, tak to jednak zabere celkem dost času a navíc vytištěný protokol z měření vypadá spíš jako menší kniha (podle mne by se mělo školství začít držet hesla šetřete naše lesy).

Poslední předmět, který jsem měl v rozpisu jsou Mikroprocesory a mikropočítače. Tenhle předmět byl nádhernou ukázkou epického selhání v přípravě, přednáškách i cvičení.

Navštěvování přednášek jsem vzdal hned na té první. Prezentace vyznačující se 12 a více řádky souvislého textu, dva přednášející, kteří se hádají o tom, jestli to, co napsali na tabuli je správně, naprosto nevýrazný hlasový projev. To je garance téměř nulového přínosu pro posluchače. Obsah přednášek by se dal shrnout dvěma slovy - zmatečný a místy zcela zbytečný. Opravdu je nutné v předmětu zabývajícím se především programováním pro jednočipy řešit otázku adresace procesorů řady x86 (v reálu, protektu i PAE), vysokorychlostní rozhranní typu Firewire, nebo PCI Express? Podle mne nikoliv.

Cvičení byla rozdělena na dvě půlky - jedna pracovala s procesory rodiny AVR a druhá 8051. Podle toho, co jsem slyšel byly všechny cvičení vedeny značně zmateně (pominu fakt, že učit 8051 je v dnešní době nesmysl). Zkouška se pak nesla ve stylu hodně důkladného ověření znalostí studentů (a jejich trpělivosti, neboť vyzkoušet prvních 5 trvalo asi 4 hodiny).

Doufám, že garanti tohoto předmětu budou reflektovat výsledky studentské ankety. Očekával bych, že v ní bude velké množství připomínek podobných těm mým.

Animefest

V poslední době jsem neměl moc času sem psát - škola a další problémy každodenního života mi ubraly tolik energie, že se mi psát nechtělo. Tak si to teď vynahradím ^_^.
Druhý květnový víkend se konal Animefest. Letos jsem stejně jako několik posledních let pomáhal jako promítač. Letos jsem si pracovně užil celkem dost zábavy a tak jsem neměl čas skoro na žádný program (a to jsem doufal, že si Letní válku vychutnám na plátně). Zato jsem si pokecal s otaku z vzdálených částí naší republiky (čti Moravy a Slezska), což mi jako program nakonec stačilo.
Doprava na Animefest byla taky celkem zábavná. Držel jsem se hesla, že když naplním auto, tak cesta vyjde na stejnou cenu, jako 15ti členná skupinka cestující vlakem. A navíc člověk může odjet kdykoliv a ne jen, když si ČD usmyslí :). Cestou jsme měli celkem štěstí na informace. Cestou do Brna jsme objeli jednu potenciálně problematickou nehodu přes několik okolních vesnic a cestou zpátky jsme si před Prahou švihli v podstatě to samé (tentokrát byl problém s dopravním omezením). Jako navigátoři fungovali Wolfii a Manta, kterým za donavigování do cíle děkuji.